Anděl

Jednou potkala jsem anděla,
usmál se na mě mile,
křídla měl krásná do běla,
zamilovala jsem se během chvíle.

Jen ta křídla viděla,
má ústa mluvila jen o nich,
ráda bych se vznášela,
nemůžu žít bez nich.

Nebe, to jsem nechtěla,
pouze ráda bych se vznášela.

Řekl: Chci osudem tvým být,
a svá křídla za něhu ti dát.
Miluji Tě... jen pro tebe chci žít,
za těch pár slov, křídel se chci vzdát.

Nejsem si však jistá,
můžu mu snad věřit?
Snad na lepší časy se blízká,
nebo chce mě ranit?

Milovala jsem anděla,
odhodil mě na zem,
vždyť jsem tolik nechtěla,
vše změnilo se rázem.

Jedna křídla srdce raní,
jiná vynesou je k nebesům.