Den bez tebe

Vstávám a je to nejčernější ráno ze všech ran.
Teď už vím, že ať půjdu kamkoli, že Tě nepotkám.
Je mi zvláštně, směju se, brečím, je mi na dračku.
Odjel si a mě chybí to tvé něžné miláčku.
Odjel si a zeptal se: počkáš tu na mě?
Já snažila se říci: ne, avšak marně.

Miluji tě, ještě teď cítím teplo našich propletených dlaní,
jenže je to jen tvá fotka, co mi zpříjemňuje spaní.
Než se vrátíš, roztaje snih,
a v blátě zmizí stopy,
co šly těsně vedle mých.

Postrádám Tvůj smích,
než se vrátíš zestárneme o půl roku.
Nevim, co myslis, je to v naší moci?

Jdu spát a je to nejsmutnější noc ze všech nocí... bez tebe.