Navždy jen lhář

Něco teď moří mou duši, něco teď moří mé tělo.
Srdce mi tak silně buší, jak kdyby mé tělo roztrhat chtělo.
Já horečkou zmírám, dýchat lze těžce,
slzy ze tváří stírám, však brečet se mi nechce.

Už nemám víc síly na Tvoje sliby,
už nebudu platit za Tvoje chyby.
Snad dálka vše spraví a já půjdu zas dál,
už vím, že nejsi ten pravý, že jsi mi lhal.

Snad s nemocí zmizí i z hlavy Tvá tvář.
Ty budeš zas cizí a navždy jen lhář!